Inflace u 2% cíle
Spotřebitelské ceny v České republice rostou tempem okolo dvou procent ročně. Udržování nízké, stabilní, a tím i předvídatelné inflace je hlavním cílem České národní banky.
ČNB bude i nadále bude udržovat přísnou měnovou politiku, aby zajistila, že inflace zůstane dlouhodobě stabilizována v blízkosti dvouprocentního cíle. V praxi to znamená, že úrokové sazby budou vyšší, než bylo zvykem v období před covidem.
Inflace a základní úroková sazba ČNB (v %)
Inflační cíl: 2 %
ČNB prostřednictvím nastavení úrokových sazeb usiluje o to, aby se inflace pohybovala v blízkosti 2 %. Nízká, stabilní a předvídatelná inflace je jedním z předpokladů pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Napomáhá tomu, že lidé ve správné míře utrácejí, firmy investují a poptávka po zboží a službách roste. To má pozitivní vliv na zaměstnanost, růst životní úrovně a celkovou podporu hospodářského růstu. Inflační cíl ve výši 2 % odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik.
Co je to inflace?
Inflace znamená růst cenové hladiny v čase. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které průměrný spotřebitel kupuje – za stejnou částku si jich může koupit méně než v minulosti.
Měření inflace
Inflaci v oblasti spotřebitelských cen v Česku měří Český statistický úřad jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI). Nejčastěji se můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Sledovat lze také průměrnou roční míru inflace, která se bere v úvahu zejména při propočtech důchodů nebo reálných mezd.
Meziroční míra inflace (leden 2025): 2,8 %
Vysvětlení: V lednu 2025 byly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 2,8 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2024.
Průměrná roční míra inflace v roce 2024: 2,4 %
Vysvětlení: V roce 2024 byly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, v průměru o 2,4 % vyšší ve srovnání s rokem 2023.
Český statistický úřad každý měsíc publikuje také předběžný odhad inflace, tzv. flash odhad CPI. Odhad je k dispozici zhruba o pět pracovních dní dříve než index spotřebitelských cen za uplynulý měsíc a podléhá revizi.
Nejnižší za šest let
V roce 2024 činila průměrná roční míra inflace 2,4 %, což bylo nejméně od roku 2019. Od roku 2017 byla loňská inflace druhá nejnižší. V České republice se opět podařilo obnovit cenovou stabilitu.
Zdroj: ČSÚ, ČNB ARAD
Reálné mzdy opět rostou
V čase rostou nejen ceny, ale také odměny za vykonanou práci. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2018 průměrná nominální mzda v České republice 31 885 Kč, ve 3. čtvrtletí roku 2024 již přesáhla 45 tisíc Kč. Nízká inflace a rychlý růst nominálních mezd přispívají k růstu reálných mezd, tedy mezd očištěných o inflaci. Ty od 1. čtvrtletí 2024 opět rostou, přičemž ve 3. čtvrtletí loňského roku vzrostly meziročně o 4,6 %. Dle prognózy ČNB by reálné mzdy měly pokračovat ve svižném růstu i v letošním a v příštím roce.
Otázky a odpovědi
Hlavním nástrojem měnové politiky ČNB jsou úrokové sazby. O jejich nastavení rozhoduje bankovní rada na měnověpolitických jednáních. Cílem rozhodnutí je zajistit, aby se celková inflace dlouhodobě nacházela poblíž 2% inflačního cíle.
V současnosti činí základní úroková sazba ČNB 3,75 %. Reálné úrokové sazby jsou kladné, tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.
Změna úrokových sazeb ČNB se promítá do tržních úrokových sazeb, skrze které působí na řadu dalších ekonomických veličin a s určitým zpožděním pak ovlivňuje i ceny zboží a služeb, resp. inflaci. Působení měnové politiky na inflaci probíhá několika různými cestami, které nazýváme transmisními kanály. Tyto kanály fungují souběžně, avšak některé působí na ekonomiku s větší a jiné s menší intenzitou. Zároveň také platí, že jednotlivé kanály mají různou délku zpoždění.
V české ekonomice hrají hlavní roli kurzový a úrokový kanál. V obou kanálech působí změna úrokových sazeb na vývoj inflace stejným směrem: zvýšení úrokových sazeb budoucí inflaci za jinak stejných okolností snižuje a naopak snížení úrokových sazeb působí za jinak stejných okolností ve směru vyšší budoucí inflace. Následující schéma zobrazuje, jak jednotlivé kanály působí.
Průměrná meziroční míra inflace činila v roce 2024 celkem 2,4 %. V blízkosti dvouprocentního cíle se bude pohybovat i nadále. Aktuální prognóza ČNB očekává, že v roce 2025 dosáhne celková inflace úrovně 2,4 % a v roce 2026 klesne na 2,1 %.
Česká národní banka se také každý měsíc ptá analytiků velkých bank a brokerských firem, jaká podle nich bude inflace za 12 a 36 měsíců. Výsledky průzkumů jsou k dispozici na webu ČNB v sekci Finanční trhy.
Jak se inflace měří?
Jaké problémy mohou nastat při měření inflace?
Český statistický úřad vs. Eurostat
POZOR: Inflace publikovaná Českým statistickým úřadem (meziroční změna indexu spotřebitelských cen, CPI) se může odlišovat od inflace publikované Eurostatem (meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, HICP). Při porovnávání inflace v ČR a v ostatních zemích EU je tedy třeba vycházet z dat publikovaných Eurostatem.
Hlavní rozdíl mezi indexy CPI a HICP pramení z odlišného přístupu k tzv. imputovanému nájemnému, které odráží náklady na vlastnické bydlení, a částečně tedy i vývoj cen nemovitostí. Zatímco v národním konceptu (CPI) je imputovanému nájemnému přikládána poměrně vysoká váha (více než 10 % spotřebního koše), v rámci HICP tato položka není.
Metodologické rozdíly mezi těmito dvěma způsoby měření cenové hladiny podrobněji rozebírá text z naší Zprávy o měnové politice (podzim 2021) Odlišnosti v měření růstu spotřebitelských cen z pohledu národního konceptu (CPI) oproti harmonizovanému indexu EU (HICP).